Co je to vědomí

Vědomí – zde se můžeme věnovat z pohledu lidí na vědomí těch, kteří jsou probuzení, a kteří jsou stále ve fázi onoho “spánku”. Samozřejmě, takto by to bylo velice krásné rozdělení, avšak nic nebylo by dále od pravdy než to, kdybychom věnovali svou pozornost právě tomuto rozdělení vědomí, jako takových.

Samozřejmě, vědomí je jeden z nejdůležitějších aspektů života, kterému bychom měli věnovat svou pozornost. Právě ona pozornost je zcela závislá na onom vědomí své vlastní reality. Svou vlastní realitu tvoříme skrze uvědomění, které je nástrojem onoho vědomí, stejně, jako náš zrak slouží k identifikaci určitých aspektů v našem běžném životě. Sluch, zrak, chuť, hmat, čich, to jsou všechno nástroje Vašeho těla, skrze které Vaše vědomí získává všelijaké poznatky o vnějším, ale i tom vnitřním prostředí, ve kterém se v daném bodě života nachází a prožívá vše s tím spojeno.

Nyní si můžete říkat, že odbíhám od tématu, avšak jak mohl bych odbíhat od tématu, kdybych hovořil o něčem, co tvoří celý náš život? Vědomí je jeden z aspektů, který využíváme k formulování určitého obrazu o životě. Zde však ztrácíme pojem o realitě, neboť začínáme být vězněni v našem vlastním výtvoru, který v rámci našeho života prožíváme. Naše vědomí je tedy takový informační systém, který zpracovává všechny údaje, které má v daný okamžik dostupné a na co zaměřuje svou pozornost. Je to, jako bychom měli počítač, kde bychom zapnuli mnoho, mnoho programů, které všechny běží současně v rámci jednoho celistvého systému, avšak uživatel má vždy otevřeno jen jedno okno, jeden program, kterému v daný čas věnuje svou pozornost.

Co je to vědomí?                                                      

Chceme-li zůstat u příkladu s počítačem, je velice vhodné využívat tři základní pojmy – uživatel, počítač (hardware) a systém (software). Tyto tři součástí tvoří jednu kompletní realitu. Stejně, jako uživatel sám si bez počítače nikdy nezahraje danou hru či nespustí daný program, tak i počítač se systémem je zcela bezcenný, pokud jej nemá kdo využívat. A o tomto je celý tento svět. Vy jste jako oni uživatelé, Vaše tělo je jako hardware, a Vaše pozornost je jako software, který zpracovává dané informace, dané procesy a vše s tímto spojené. Ale to vše je nutno uvést do souladu, kde jedno je v souladu s druhým a není zde žáden odepřený přístup pro daného uživatele ke vstupu do onoho systému a jeho jednotlivých aspektů, jenž jej tvoří, jako celek.

Mohli bychom nyní přirovnat vývoj onoho systému, jako vývoj daného člověka, který začíná učit se novým věcem a rozpoznávat nové aspekty života samotného. Je to sice daleko komplikovanější, avšak k čemu bych to vše zde popisoval do podrobna, kdybych tím dosáhl pouze toho, že byste ztratili sebe sama a pohled na celistvý život namísto toho abyste skutečně začali přijímat to, že vy jste tvůrci svého vlastního života.

Co je to tedy ono “vědomí”? To je skutečně pozoruhodná otázka – vnímejte – POZORUHODNÁ – je to něco, čemu my sami chceme věnovat svou pozornost a tedy si daný aspekt života uvědomujeme a využíváme nástroje onoho počítače k tomu, abychom daný aspekt pořádně analyzovali, abychom jej skutečně prožili, a tedy jej zakusili jako součást naší reality.

Vědomí jako soubor několika úrovní?                                

Takže kdybychom měli shrnout, co je to vědomí, je to soubor všech výše zmíněných životních aspektů – uživatele, počítače a systému, který v počítači běží, aby to vše hrálo harmonickou symfonii.  Jakmile počítač je pokažený, uživatel má problém spustit jakýkoliv program. Pokud je některý z programů přetížen, může se stát, že daný program v daném momentě “spadne” a musí se restartovat. Pokud je uživatel nemocný, počítač je zcela zbytečný, neboť je daný uživatel nucen odpočívat v posteli a počítač jde zcela mimo jeho prioritní pozornost. Můžeme si přesně takhle povědět o tom, že vše musí skutečně harmonicky fungovat, jinak jedno navazuje na druhé a tedy chyba se začne řetězit, až zkolabuje systém jako celek.

Proto se této problematice věnuji zcela z komplexního hlediska, kde není potřeba lidské vědomí rozdělovat na určité fáze, určité úrovně, jako jsou například vědomí, nevědomí, podvědomí, supervědomí a tak dále. Ono to je stále součástí onoho vědomí, jakož jednoho celistvého systému, jenž prožívá daný bod.

Co říká věda o vědomí                                       

Vědomí (od věděti) je ústředí integrované psychické činnosti člověka a v různé míře i dalších živočichů, zahrnující všechno, čemu právě věnují svoji pozornost. Vědomí integruje rozmanité duševní či mentální činnosti (vnímání, myšlení, cítění, vyjadřování, paměť, pozornost atd.) a do jisté míry je řídí. (Čerpáno z wikipedie zde https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bdom%C3%AD)

Co říká naše kulturní dědictví o vědomí                

Úrovně vědomí lze považovat za různé dimenze vědomí, které přesahují normální hranice jakéhokoli smyslu pro realitu nebo konceptualizaci „Boha“. Lidé mohou zažít nebo být více spojeni s Bohem prostřednictvím různých úrovní nebo dimenzí vědomí. Bůh není křesťanský bůh, muslimský bůh, ne buddhistický bůh atd., Ale vyšší úroveň bytí mimo jakékoli chápání jakékoli církve. V jistém smyslu je to „Jedna“, Vyšší Síla, vyšší rovina, Všemohoucí, chceme-li využít křesťanské výrazy. Žádné náboženství však není správným náboženstvím nebo nemá monopol na „Boha“ – pokud tvrdí, že má monopol na Boha, pak se jedná o proklamovaný monopol na vás, vaši bytost a přístup k vašim vyšším úrovním vědomí.

Bůh je s námi, kolem nás, je stvořitelem života, smrti a celého systému, ve kterém žijeme. A lidské bytosti mají schopnost takové věci skutečně zažít. To nevyžaduje žádné církevní schválení či přijetí určitých dogmat. Toto je skutečná definice „svobody náboženského vyznání“. (Čerpáno zde https://sites.google.com/a/nau.edu/native_american_spirit/levels-of-consciousness)

Připodobnění

Chceme-li se bavit o vědomí, je nejdříve zapotřebí spojit veškeré aspekty vnímání do jednoho komplexního obrazu, který můžeme dále studovat.

Obrazu složeného z našich emocí, z našich myšlenek, z našich snů, z našich prožitků, z našich vnitřních a vnějších stimulů, a tak dále a tak dále a tak dále ….

Mohlo by Vás zajímat také: